V roce 1897 bylo započato s hloubením nového dolu společnosti Státní dráhy, důl dostal číslo VIII. Před vlastním započetím hloubení byl prováděn průzkum chodbami z dolu Ferdinand a rovněž byly prováděny hlubinné vrty. V roce 1900 bylo dokončeno hloubení nového dolu. Jáma měla průměr 4,9 m, byla vyzděna z tvrdě pálených cihel s výstrojí z U profilů. První patro bylo založeno v hloubce 325,6 m, když bylo zjištěno, že jáma je situována mimo sloj. Do sloje bylo nutné dojít překopy. Až v roce 1902 byla nad jámou smontována těžní věž, vysoká 23 m k ose lanovnic. Těžba byla zahájena v roce 1901 po přejmenování dolu na Theodor.

V letech 1987 – 1898 byla na důl prodloužena vlečka z dolu Ronna a vletech 1900 – 1904 byla vybudována elektrárna. Ta měla sloužit k provozu všech dolů společnosti. Měla netypický kmitočet, a to 21 period za/s a přesto byla v provozu až do roku 1963.

V letech 1904 – 1910 zde byla provozována briketárna na využití uhelného mouru o zrnitosti do 6 mm. Její provoz byl nerentabilní pro technické a odbytové potíže. Roku 1908 byla dána do provozu nová třídírna uhlí, která však byla roku 1912 přemístěna na důl Ronna v rámci koncentrace těžby. V průběhu let 1907 – 1910 byla jáma dohloubena na konečných 490,2 m a zřízeno náraziště druhého patra, kde se uvažovalo o propojení s dole Ronna spojovacím překopem. Toto se však neuskutečnilo. Surová těžba byla nakonec na důl Ronna dopravována povrchovou visutou lanovkou.

Další úvahy byly o rozšíření těžby do Třebusické pánve, a to překopem v délce 3200 m, jehož budování bylo nakonec zastaveno na 1818 m.

Těžba na dole byla ukončena v roce 1935, kdy byl provoz zastaven. Konečné zasypání jámy a její zabezpečení bylo provedeno v roce 2001.

Z dolu Theodor bohužel mám pouze fotografie z venku dolu. Na dole je provozována firma a doposud se mi nepodařilo se na důl dostat. Pokusím se o to znovu.

 

Souřadnice dolu: 50.176304,14.111987