Nejseverněji položenými důlními díly, kde byla nafárána hlavní kladenská sloj byly jámy Dolu Slaný. Po předchozím geologickém průzkumu bylo rozhodnuto o založení nového dolu severně od  Slaného  v lokalitě „Na Háji“. Byly hloubeny dvě jámy, a to skipová a klecová. Skipová jáma měla kruhový profil o průměru 8,5 m. S jejím hloubením bylo započato v roce 1979 a byla dohloubena na konečných 1007 m v roce 1991. Klecová jáma byla započata v roce v roce 1979 a do hloubky 921,2 m byla dovedena v roce 1991.

 Během hloubení došlo celkem osmkrát k průtrži hornin a plynu u skipové jámy a dvěma průtržím u klecové jámy. K nejsilnějšímu výronu kysličníku uhličitého došlo v roce 1986 v hloubce 856 m, kdy ho bylo uvolněno zhruba 105 tis. m3. Výronem bylo demolováno více než 100 m jámy a likvidace trvala více než 10 měsíců práce k obnovení hloubení.

Běhen hloubení byla několikrát zastižena sloj, a to lubenská, dolínská, meziložní kladenská a hlavní kladenská. V roce 1992 rozhodla vláda o likvidaci Dolu Slaný a v roce 1993 bylo započato se zásypem a ukončením obou jam. Po představu byly geologické zásoby slánského ložiska vyčísleny na 340 665 mil. tun uhlí z toho 100 080 mil. tun byly zásoby vytěžitelné. Při roční těžbě 2,4 mil. tun byla uvažována životnost dolu 50 roků a dvojnásobná při poloviční těžbě.

Nyní vyslovím svoji domněnku. Pro tyto zásoby se ještě budoucí generace rády vrátí, protože již dnes vidíte jaká je situace v zásobování palivy. Touto domněnkou nechci předjímat to, že zásoby budou vytěženy klasicky, ale určitě se najde způsob, jak je využít.

 

Souřadnice jam:

50.241977,14.083443 – skipová jáma,

50.242694,14.083292 – klecová jáma.