V podstatě nevím, jak k tomuto zajímavému tématu přistoupit. Je nutné se hned v počátku zmínit, že nejsem zeměměřič. Veškeré informace jsem získal na internetu, dále v tzv. černé knize (Dobývání uhlí na Kladensku) a od mého dobrého známého z KPHT pan Grubnera.

 

Asi bych měl začít s nulovým bodem Gusterberg. Císař František I vydal v roce 1810 rozkaz založit Dvorskou komisi pro úpravu daně pozemkové a současně jí dal značné pravomoci. Byly prověřeny veškeré dosavadní činnosti týkající se pokusů o založení katastrů. Od samého počátku byla komisí zdůrazňována možnost využití výsledků její práce k vojenským účelům. Výsledkem bylo rozdělení území říše na sedm pásů z čehož v rakouské části to bylo pět pásů a v uherské dva pásy. Vzniklé mapy po zpracování jsou v původních zobrazovacích soustavách mapování katastru, tj. v systému Gusterberg (České země) nebo Svatý Štěpán (bývalá země Moravskoslezská).  Bod Gusterberg je na fotkách, které jsem nalezl na internetu, nejsem jejich autorem, nefotil jsem je.

 

Po sedmi letech práce komise podepsal císař František I patent o pozemkové dani. Bylo to v roce 1817. Došlo ke vzniku snad nejslavnějšího a nejdelší dobu používaného českého katastru. Katastr se začal používat i pro jiné účely, než daňové. K vlastnímu bodu Gusterberg – jedná se o počáteční bod souřadnicového systému Gusterberg, který byl platný pro Horní Rakousko, Salzburg a Čechy. Gusterberg je kopec, který leží nedaleko města Krems. Počátek souřadnicového systému je v oranici asi 20 metrů od silnice. U silnice stojí kamenný pilíř (viz.foto) z roku 1930 s tabulkou, která  vysvětluje o jak význačné místo se jedná.

 

Nyní k tzv. Nulovému bodu (NB). Nulový bod leží "Na Vysokém" č.kat. 776 obce Stehelčeves  viz. souřadnice.  Na uvedeném místě je osazen pískovcový kámen o rozměrech 50 x 50 x 90 cm. Nadmořská výška tohoto kamenu je 362, 376 m n. m. vztaženo k Jaderskému moři. Přesnost tohoto se nadá zjistit pro nedostatek podrobných záznamů.  Kámen je nyní v podstatě souvislý se zemí, přestože, je uváděno, že je zapuštěn do hloubky 75 cm do země. Do středu hořejší vodorovné plochy byla zasazena v roce 1942 malá nivelační značka – je vidět na fotkách. Tato je opatřena vypilovaným křížem na jejím vrchlíku a slouží současně jako výšková značka. K nulovému bodu musíte přelézt ohrazení po vybudovaných schůdcích a vlastní NB leží cca 10m jižně od jediného velkého modřínu v hrazeném prostoru.

 

Důlní mapy používané na dole Prago do roku 1942 byly zakresleny ve vlastní souřadnicové síti, která byla orientována tak, že se směrově kryla se sítí bývalého rakouského stabilního katastru. Základní nulový bod katastrální souřadnicové soustavy platné pro Čechy byl na kopci Gusterbergu poblíže Lince. Záporná větev osy x šla tímto počátkem soustavy směrem k severu přibližně ve směru Gusterberského poledníku, přesný směr osy – x se lišil o od směru poledníku procházejícího Gusterbergem o 4' 22 3'' na východ. Záporná větev souřadnicové osy – x procházela středem důlního pole dolů Prago, proto byl zvolen počátkem souřadnicové soustavy pro důlní mapy tzv. normální nulový bod NB, na této ose je ve vzdálenosti 236 681,203 m od Gusterbergu. Souřadnice nulového bodu jsou:

 

YNB = + 0,000m

XNB =  - 236 681,203 m

 

Současný souřadnicový systém - 50.166268, 14.140565