Buštěhradské vrchnostenské doly začaly v roce 1822 hloubit jámu Ludmila poblíže Cvrčovic, severozápadně od své štoly Josef. jáma měla soudkovitý tvar o rozměrech 4,5 x 2,4 m. Při hloubení byly značné potíže, a to zejména s přítoky vody. Hloubení postupovalo velmi pomalu. Teprve po nasazení parního stroje v roce 1836 bylo možné jámu v roce 1838 dokončit. Jáma odkryla v hloubce 11,5 m sloj. Byla to první jáma na Kladensku, která přesáhla hloubku 100 m. V úrovni 100 m bylo založeno 1. patro. Jáma Ludmila procházela poruchové pásmo, a proto nesplnila očekávání do ní vkládané. Od roku 1841 byla dále prohlubována a v roce 1847 dosáhla hlouby 158,8 m, v hloubce 153,6 m bylo založeno 2. patro. V roce 1861 dosáhla Ludmila hloubky 214,2 m a bylo založeno třetí patro. Z tohoto patra byl později ražen překop k budoucímu dolu Ferdinand. V tomto roce byla také ražena Ludmilská štola, která měla sloužit pro dopravu uhlí do blízkosti železniční tratě Dubí – Kralupy. Jáma Ludmila byla propojena jak se štolou Josef, tak s jámou Marie Antonie (r.1858).  V roce 1871 bylo započato s ražbou spojovacího překopu k právě hloubenému dolu Ferdinand ve Cvrčovicích. Dílo bylo dlouhé 749 m a v srpnu 1873 dosáhlo vrtu provedeného ze dna jámy Ferdinand. Jáma Ludmila sloužila jako větrní jednak pro jámu Ferdinand a dále pro jámu Marie – Antonie, a to do roku 1891, po tomto roce již nebyla funkční.

V roce 1920 byla znovu vyzmáhána. V roce 1921 byla postavena nová, dřevěná těžní věž a jáma byla vybavena jako větrní. v roce 1921 sem byl dopraven elektrický těžní vrátek ze zavřeného dolu Ferdinand který byl připojen na původní buben těžního stroje. Jáma měla sloužit ke snadnějšímu vyrubání ochranného pilíře jam Prago II a později byla využita pro otvírku zásob základní kladenské sloje dolem Prago I až do roku 1968.

V 60. letech minulého století se těžní věž dolu Ludmila dostala na seznam Státních kulturních památek. Jáma byla zasypána přibližně v roce 1977 a kolem roku 1989 došlo k demolici povrchových objektů, a to včetně zmiňované těžní věže. V roce 2003 byl v jámě doplněn zásyp popílkovým stabilizátorem a nad jamou byl vybudován ohlubňový poval.

 

Souřadnice dolu: 50.171137,14.148844