Jáma
Julius byla poslední jamou PŽS v této oblasti, byla vyhloubena
v letech 1871 – 1879. Jáma Julius byla soudkovitého tvaru o
rozměrech 5,8
x 3,0 m a byla vyhloubena na 188,2 m. V této hloubce narazila
na
sloj o
mocnosti 3,1 m. K větrání a odvodňování sloužila štola Boží
požehnání
propojená do jámy v hloubce 28,3 m. Mezi roky 1879 – 1883
probíhal
v dole průzkum a byla zjištěna sloj o malé mocnosti, značně
tektonicky
narušená a nekvalitní. Z tohoto důvodu nebylo započato
s těžbou a důl
nebyl připojen železniční vlečkou, ačkoliv se nacházel
v blízkosti
železnice.
V roce
1884 byla část rubatelných uhelných zásob dolu Julius převedena
k sousednímu dolovému poli dolu Ferdinand společnosti
Buštěhradské
dráhy.
Výměnou dostala PSŽ přibližně srovnatelné množství zásob
v dolovém
poli
dolu Ludmila a přiřadila je k dolu Naděje (Hoffnung). Jednalo
se
asi o
250 000 tun. Tímto vlastně skončil důl Julius ještě dříve,
nežli
začal.
Malou
část rubatelných zásob později vytěžil důl Theodor ve Pcherách. Po dole
Michael
v Brandýsku byl důl Julius dalším neúspěšným dolem kladenského
revíru.
Roku
1931 převzala jámu obec Cvrčovice, aby sloužila jako odpadní. V obecní
kronice
ve Cvrčovicích je napsáno, že dne 18.7. 1890 skočila
z nešťastné
lásky do
dolu M. Jágrová, byla vytažena mrtvá a šachta pak byla zabedněna.
Konečné
uzavření dolu bylo provedeno v roce 2002.
Souřadnice
dolu: 50.179355,14.156157
