Důl
Taubrovy slévárny uvádím spíše jako zajímavost, protože na vlastním
místě není
nic vidět. Počátkem 20. let 20. století hloubil majitel Taubrových
sléváren
studnu a v hloubce 22 metrů
narazil na uhelnou sloj 1,6m mocnou. Z této studny
začal pro svoji potřebu těžit uhlí, díky tomu došlo k soudnímu
sporu
s Pražsko železářskou společností, které důlní pole náleželo.
Po prohraném
sporu bylo kolem roku 1930 dolování zastaveno a jáma byla zasypána.
Areál
slévárny stával v místech dnešní školy na Sítné. Konkrétní
situování jámy
nelze přesně stanovit. Uvádí se, že to bylo v prostoru dnešní
školky.
Pramen dále uvádí, že cca 130-150 m jižně za silnicí
od dřívějšího areálu slévárny na okraji
lesa je patrný menší důlní oval s charakteristickým propadem.
Vhledem ke
vzdálenosti od původní jámy se zřejmě jednalo o výdušnou jámu. Tato
místa se mi
nepodařilo najít, ale bude to tím, že jsem zde moc pečlivě nehledal.
Kniha
Historie dobývání uhlí na Kladensku dále uvádí, že pamětnice Božena
Poštová
pamatuje, že toto „selské dobývání“ nebylo v této lokalitě
jediné
v počátku 20. století. Je možné, že by to mohl být jeden
z důvodů
nedávného porušení stavby bývalého Kokosu, dnes budovy Vysoké školy,
fakulty
biometrického inženýrství.
Souřadnice
dolu: 50.134850,14.099134
