Hloubení jámy dolu Kűbeck bylo započato v roce 1842. Hloubení bylo prováděno v obdélníkovém průřezu 2 sáhy a 4 stopy x 1 sáh, tj. 5,057 m x 1,897 m světlého profilu bez dřevěné výztuže. Po vyhloubení prvních 43 m bylo hloubení pro velký přítok vody zastaveno. V následujícím období byla vyražena Hnidouská štola sloužící k odvodňování a byl proveden geologický průzkum ve slojce křídového uhlí.

Od roku 1855 přešel důl do majetku Státních drah, které jámu v roce 1858 dohloubily a pod číslem II. započaly s těžbou. Důl byl později přejmenován podle Karla Bedřicha Kűbecka. Hlavní kladenská sloj byla nalezena v hloubce 337,5 m a byla mocná 10,75 m. Celková hloubka jámy byla 353 m, což byla ve své době nejhloubější  jáma na Kladensku. Těžní věž byla dřevěná, sestrojená z hraněného dříví a byla vysoká 13,1 m ke středu lanovnic. Na dole Kűbeck bylo sídlo správy společnosti Státní dráhy a také nemocnice pro zaměstnance.  Chodby a překopy se začaly razit v roce 1858, důl Kűbeck se spojil se sousedním dolem Thinnfeld jeden provozní celek se společnou správou. NA důl Thinnfeld se vytěžené uhlí dopravovalo Kűbeckou štolou. V roce 1876 začal důl používat řetězové dráhy a v témže roce je uváděno používání vrátků na stlačený vzduch.

V roce 1889 byl vyražen spojovací překop mezi dolem Kűbeck a dolem Ronna, tento byl používán jako větrní a v případě potřeby sloužil k odvodu vody. V roce 1896 byla postavena elektrocentrála a byla zahájena postupná elektrifikace dolů Kűbeck a Thinnfeld. V témže roce byly zavedeny elektrické důlní lokomotivy a po roce 1896 byly vrátky na stlačený vzduch nahrazeny vrátky na stejnosměrný proud.  Po ukončení těžby na dole Thinnfeld byl na důl Kűbeck přemístěn elektrický těžní stroj Siemens – Halske z roku 1901, což byl patrně první elektrický těžní stroj na Kladensku.

Jáma Kűbeck sloužila jako větrní pro důl Ronna až do ukončení provozu. Byla to nejstarší a nejdéle provozovaná jáma na Kladensku, sloužila od roku 1858 do roku 1997, tedy celých 139 let. Provoz jámy byl ukončen v roce 1997 a jáma byla zasypána v únoru roku 1998. Šachetní budova byla prohlášena za kulturní památku, těžní stroj se však nepodařilo zachránit před sběrači kovů. Ti mimochodem velmi aktivně kopou v okolí zazděného portálu Kűbecké štoly a hledají kabely, podle mne se zde prokopali do štoly - viz. Kübecká štola.

Laskavostí nového majitele objektu mi bylo umožněno pořídit fotografie v původní šachetní budově, kde jsou dobře vidět zbytky dřevěné těžní věže, pomníček jámy, schody k lanovnicím a zakrytý otvor ventilátoru.  Dále jsem vyfotil to co zbylo ve strojovně a některé další fotky v okolí dolu. Je na místě abych panu majiteli poděkoval.

 

Souřadnice jámy: 50.160493,14.111426