Hloubení jámy dolu Jan I bylo započato 1. března 1885 a o dva roky později dne 2.října 1887 v hloubce 477 m byla odkryta uhelná sloj o mocnosti 6,8 m. Jáma byla kruhového průřezu, byla vyzděna cihelným zdivem a měla průměr 4,3 m. Vyhloubena byla na 496,02 m. Těžba byla započata až po dohloubení vedlejší výdušné a vodotěžní jámy Jan II, která byla dohloubena na 502,5 m o průměru 4,3 m v roce 1890. Důl Jan byl provozován do roku 1924, kdy bylo rozhodnuto o zastavení těžby s tím, že zbývající zásoby budou vytěženy dolem Max. K uzavření dolu přispěly vedle obtíží s odbytem také velmi těžké dobývací podmínky. Vyskytovaly se zde velké přítoky důlních vod, silné tlaky, časté ohně a zápary a nesoudržné nadloží. K uzavření dolu také pomohl zhoubný otřes v roce 1924, při kterém zahynulo pět horníků. Od roku 1930 došlo k otvírce zbývajících zásob dolem Max. V roce 1933 byl vyražen spojovací překop mezi doly Max a Jan, který byl dlouhý 1100 m. Roku 1938 byla v dolovém poli dolu Jan opět zahájena těžba. Těžba z dolu Jan byla ukončena v roce 1975. Likvidaci dolu provedl roku 1958 n.p. Důl Gottwald v Libušíně. Roku  1986 došlo k propadu přilehlého terénu v okolí jámy a bylo nutné zajistit dosypání a oplocení plochy. Obě jámy byly zajištěny v roce 2000 vybudováním železobetonového povalu. V ose Jámy Jan I byl proveden vrt, kterým bylo zjištěno, že v hloubce 256m v jámě chybí zásyp. Volná prostora byla zaplavena vodou. Nevyplněná prostora byla následně ošetřena popílkem. Šachta byla lidově nazývána Janovka a byla architektonicky krásným dílem, těžní věže byly obezděné vysokými budovami. Je to velmi dobře vidět na původních fotkách dolu. Do dnešní doby jsou na dole Jan I zachovány patky původní těžní věže. Vše je dobře viditelné na fotkách.

Ještě několik zmínek k jámě Jan II, která byla výdušnou a vodotěžní jamou. Byla umístěna 55m od jámy Jan I, byla vyzděna z cihel na tloušťku zdiva 60cm, byla stejně jako jáma dolu Jan I kruhového průřezu. Jáma Jan II byla po skončení těžby v roce 1924 ještě používána do roku 1927 jako vodotěžní, potom byla zastavena a v roce 1956 se začala používat jako výdušná, když pro tyto účely byla nově vystrojena. Takto sloužila do roku 1976, kdy byla zavážena hlušinou. U této jámy byla ponechána šachetní budova. Tato  měla být zachována a měla sloužit jako depozitář hornických strojních památek Národního technického muzea v Praze. Bylo navezeno přes 2000 nákladních aut zavážkového materiálu a postupně byla dosypávána jáma. Nic z toho nebylo dostatečné k zajištění stability jámy. V červenci 1982 došlo k destrukci těžní budovy, která se celá zřítila a propadla i s částí jámové vyzdívky a okolního terénu.

V přilehlém okolí dolu se zachovaly důlní budovy, které byly postupně upraveny pro obytné účely – viz. foto.


Souřadnice dolu Jan I : 50.171123,14.058943

Souřadnice dolu Jan II : 50.171425,14.059665