Důl Bresson byl nejzápadněji položeným důlním dílem Společnosti státní dráhy pod pořadovým číslem No. IV – lidově nazývaný „Čtvrtý důl“. Hloubený důl byl později nazván podle generálního ředitele rakousko-uherské Společnosti státní dráhy. Hloubení dolu Bresson bylo zahájeno v září 1868. Počátek těžby je udáván v listopadu 1871.

Šachta byla hloubena v obdélníkovém profilu o rozměrech 1,896 x 6,413 m (bez výstuže). V hloubce 299, 57 m byla nalezena hlavní kladenská sloj o mocnosti 8,85 m a v hloubce 291,46 m bylo založeno oboustranné náraziště, provedené ve výdřevě. Druhé náraziště bylo v hloubce 332,76 m zděné, z pálených cihel. Jáma byla vystojena ve dřevě.

Těžní věž byla provedena ze silného hraněného dřeva a měřila k ose lanovnic 13,27 m. Šachetní budova byla zděná a značně mohutná. Těžní klece byly dvouetážové po jednom vozíku na etáži.

Těžní stroj byl parní. Pro odlehčení řídících pák bylo ruční ovládání doplněno servomotorem.

Vodotěžné zařízení bylo v provozu pouze do roku 1882. Pro nízký přítok bylo soustrojí demontováno a důlní vody byly převedeny k odčerpávání na moderně vybavený sousední důl Engerth.

Po elektrifikaci v roce 1902 byla na dole zrušena třídírna uhlí a veškerá těžba převedena povrchovou lanovkou ke třídění na důl Engerth.

V roce 1872 byl důl připojen na železniční trať mezi stanicemi Kladno – Výhybka a Kladno – Dubí.

Větrání dolu Bresson bylo původně dolem Engerth, ale od roku 1879 zde byl nainstalován exhaustor.

Důl Bresson byl dolem s velkým množstvím důlních požárů. Těžba na dole byla zastavena roku 1901 a o 4 roky později byla šachta zasypána. V roce 1929 byla strojovna přestavěna na obytnou budovu a šachetní budova zbourána.

K bývalému dolu Bresson se dostanete po projetí Klikorkovou ulicí v Kladně před vjezdem na kruhový objezd odbočíte do poslední ulice vpravo, projedete novostavbami a  na konci ulice stojíte u bývalého dolu, poblíže železniční trati. Místo samo o sobě není nijak zvlášť zajímavé.

Souřadnice dolu: 50.145457,14.081406