Kounovská uhelná sloj byla nejmladší
těžitelná kamenouhelná sloj v Čechách Je uložena severně od kladensko –
rakovnické uhelné sloje, a to v oblouku přibližně tři kilometry širokém a
padesát kilometrů dlouhém. Její průměrná mocnost je jeden metr. Sloj na řadě
míst vychází na povrch a často byla dosažena při hloubení studní, proto byla už
dávno využívána. Švartnu, což je bituminózní břidlice, těžili už dávno Keltové
a využívali jí k výrobě šperků, není však známo, že by využívali uhlí.
Těžba je doložena v okolí Mutějovic v roce 1765 vytěžené uhlí
sloužilo k pálení vápna. Těžba do poloviny devatenáctého stolení probíhala
primitivně a byla lokálního významu. Rozvoj nastal až ve druhé polovině
devatenáctého století v souvislosti se zvýšenou potřebou uhlí k cukrovarnictví
a rozvoji dopravy. Velmi častým problémem při těžbě byla voda, která byla nad síly drobných těžařů.
Na kounovské sloji bylo zdokumentováno
více než 500 důlních děl. Moje dnešní návštěva byla v lokalitě teplá stráň
v údolí Bakovského potoka u obce Kalivody. Zde byly vyraženy tři štoly
Jindřich. Štoly Jindřich II. a III. byly štolami větrními a štola Jindřich I.
byla štolou těžní. Založeny byly v létech 1892 – 1894 a jako fungující
jsou připomínány k roku 1920. Po vyrubání zásob byly uzavřeny v lednu
1922. Ústí štoly Jindřich I. v Kalivodech je zrenovováno a je ve velmi
dobrém stavu – viz foto. V hlušině při cestě k ústí štoly je možné
najít všechny součásti kounovské uhelné sloje, a to uhlí, kamínek, jíl i
švartnu. Vzhledem k zachovalosti ústí štoly doporučuji místo k návštěvě.
GPS
štoly: 50.2070894, 13.8162408
